Clanky 2

Vybrané články o alpinismu, horách a sportu vůbec z dob současných i dávno zašlých

Zdravim!

Dva honící psy ušlechtilé rasy, přísné dresury, kteří za příčinou hospodářské krise u svého dřívějšího majitele nemají do čeho kousnout, hodlají své místo zaměniti. Mlékařům se sluchu nepropůjčí. Laskavé nabídky pod znám. “Nerozluční”.

Tentokrát byl výlet D.S.A. pod patronátem Eskymáků. Pro vás, kdo nejste IN: eskymácké přísloví říká “kdo se zpotí, je mrtvej!” Od toho byl jen krůček k diskusi na téma Zpozdilosti, Krakonošovy kapky a sport v “našem” věku. (Nezaujatý čtenář ať laskavě promine, nebo si domyslí.)

Na druhou stranu, sjezdy v hlubočáku byly tak výborný, že “kdo neheká s náma, ten … nic nesjížděl!”

Z výše uvedeného se snad dá (lehce?) pochopit, proč mě v časopisu Sport zaujal následující článek, který se sice týká sportu teď v zimě méně provozovaného, ale provozovaného mnoha členy D.S.A. Tak tedy POZOR!:

O přehánění při sportu. (Napsal dr. Jaroslav Květ)

…Ale nemusí vždy dojíti k smrti.

Případy úrazů nebo smrti následkem nákazy ran na prašné silnici utrpěných, dále řadu zjištěných nastuzení, kde spocený a uřícený velocipedista lehl si, aby si odpočinul, do studené a mokré jarní trávy, také dlužno vymýtiti z úvahy, protože tyto škodliviny mohou postihnouti každého, nejen sportsmana, ale nebyly zaviněny přeháněním sportu.

Velmi podivuhodný je případ přetržení šlachy Achillovy, které utrpěl jistý velocipedista vstupuje na kolo. Případ ten, vskutku ojedinělý v literatuře, zaznamenal francouzský lékař Moulonget.

Nejvýmluvněji proti přehánění sportu mluví případ tento:

Rendu pozoroval lékaře, který po namáhavé tuře (stoupání při jízdě proti větru) upadl v záchvat bezvědomí a uhnal si tehda srdeční vadu, která však znenáhla na štěstí zase ustoupila.

Pod dojmem těchto zjevů a pak i vzpomínaje některých vlastních zkušeností, kde osoby, které jsem znal jako příliš horlivé sportsmany, po několikaletém přehánění sportu v mladém ještě věku zemřeli – pod dojmem těchto fakt napsal jsem v časopise “Sokol” r. 1898 ve článku “Hygiena bicyklisty”, tato opravdová slova, při nichž trvám:

“Divím se jen, že nejsou při šílených závodech velocipedistů neštěstí častější. Obecenstvo jim nadšeně přihlíží, tleská vítězi, odměňuje jej medaliemi, které, byť byly sebe nádhernější, nemají ceny zmařeného života – a hygienik, jenž nevraživě k tomu divadlu přihlíží, může-li se vůbec na to štvaní dívat, byl by odbyt posměchem, kdyby závody takové nazval pravým jménem: “Dětinství”. (Nebo zpozdilost??? Pozn. Má)

Toto nesmírné napínání sil a přílišné namáhání je právě při jízdě na kole tak povážlivé, protože je častým zjevem, an sport sám takřka svádí k nemírnosti.

----------------

Umění balance.

Jistý Irčan chtěl se státi cyklistou, i šel a koupil se bicykl. Nejdříve nutno naučiti se balanci, mínil. A utíkaly týdny. Tu zeptá se jej pojednou známý, jaké činí pokroky v jízdě na kole. “Ach, nevzpomínej mi na to,” praví nešťastný kandidát cyklismu, “nemohl jsem ani v stoje rovnováhu na kole udržeti, což pak v jízdě, o té nemůže být ani řeči.”

N. W. Abtt.

-------

Není snad jen závodiště místem, kde sportsman síly své přepíná. Jeť příčinou přehánění při jízdě na kole i náhlá nepohoda, která jezdce pronásleduje, a které chce rychlejší jízdou uniknouti, nebo snaha ještě za světla domů dojeti. Mám-li pravdu mluviti, sám jsem, při vší své nechuti k divoké honbě sportu, byl jednou nucen hnáti se s větrem o závod, abych v čas dospěl k cíli. Ještě dnes však s hrůzou vzpomínám na prudký a rychlý tep krve ve skráních, na úzkost, když jsem nemohl dechu popadnouti, a na ten několik hodin trvající stav tělesné zničenosti a sorbitosti, který se mne zmocnil, když jsem seskočil s kola a usedl, abych si odpočinul.

U čtenářů sportsmanů ujalo se asi četbou této stati přesvědčení, že spisovatel jest odpůrcem všech závodů ve kterémkoli oboru sportu, á tout prix.

Nikoli, nejsem!

Ale myslím, že člověk svého zdraví měl by býti bedlivější, zvláště vůči jízdě na kole, vůči sportu tak nebezpečnému (při vší prospěšnosti) a tak svádějícímu ku přehánění. …..

Mezinárodní závod

o mistrovství zemí koruny české na lyžích

odbude se

dne 11. 2. 1900 dopol.

v Jilemnici.

Distance: horský terrain 10 km. (10.000 metrů).

Vklad 4 koruny za jezdce. – Závěr přihlášek: dne 10. 2. Večer v 6 hodin. Adresa: Český krkonošský spolek “Ski” v Jilemnici (“u modré hvězdy). – Dodatečné přihlášky dvojitý vklad.

Praha, 25. 1. 1900.

“Český Ski-Klub”, Praha.

…a ještě pár slov o tanci, také ze článku dr. Květa, …plesy jsou v plném proudu…

Jen ještě o tanci bych rád promluvil slovo, ač to není sport, nýbrž spíše hra. Je jisto, že dámy jednak proto, že seděti jej jim stydno, protože se myslí, že o ně nikdo nestojí, jednak proto, že rády tančí a každému tanečníku svému ze srdce přejí po tanečku, že dámy vskutku přepínají své síly. Při tom ještě nevhodný oděv (korset), skličující plíce, kterých je přece při rychlém tom pohybu především potřeba, škodlivé vlivy tance podporuje. Znal jsem sličné dámy, které po každém kolovém tanci v pravém slova smyslu padaly do náručí gardedam nebo do měkkého objetí fauteuile oddychujíce, ve tváři zrudlé otevřenými ústy po vzduchu lapajíce. A znal jsem jiné, které každý ples odstonaly. Vzpomeňte na jednu Kosmákovu novelku z “Kukátka”, kde líčí (patrně podle skutečné události) krásnou mlynářovu dcerku, která u tance uhnala si souchotiny, kterým podlehla. (Ovšem tu asi byla zděděná náchylnost k chorobě.)

Tanec je jakýsi sport žen a přehání se úsilovně.

K tomu se nedá nic dodat, snad jen NC!

…a poslední zprávička z mého dnešního listování časopisem Sport, tentokrát číslo 6, ze dne 7. 2. 1900…

Český Ski-Klub Praha pořádal v pátek, dne 2. t. m. cvičebný výlet na lyžích do Chuchelského lesíka a pláně nad tímto. Sníh byl ku cvičení velmi dobrý. Výletu súčastnilo se 7 jezdců. Když sjížděny v návratu serpentiny chuchelské, hvízdal již vlak, kterým se do Prahy odjeti mělo. I sebrali lyžaři své “dříví” na řemeny a pod ramena a kráčeli v noci za veselého zpěvu pěšky do Prahy.

“§”

…pěkně chumelí…

Tedy na víkend do Krkonoš!

Ať to frčí!

[Vybrané články ze starších časopisů díl 1] [Prvo-sjezdy, prejezdy a výstupy] [o D.S.A.] [ostatní aktivity] [Vybrané články ze starších časopisů díl 2] [Hlavní stránka]